DIGITAL CINEMA NEWS 21 / 2011 – OBCHODNÍ SDĚLENÍ

AKTUALITY

Podle tiskové zprávy ze Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie bylo aktuálně v rámci čtvrté vlny digitalizace podpořeno 29 tuzemských kin. Česká republika se tak v roce 2011 stala jedním ze států Evropské unie s největším podílem digitalizovaných jednosálových kin, kterých je k datu uzávěrky v absolutních číslech celkem devadesát.

            Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie má v digitalizaci tuzemských jednosálových kin důležitou roli. Na Ministerstvu kultury už před několika roky pochopili, že granty pro domácí tvůrce by byly málo platné, pokud by chyběla digitální kina, která by jejich filmy hrála: z "pětatřicítek" se totiž pomalu, ale jistě stává jen drahé, archaické médium. "Na digitalizaci kin se počátkem roku 2011 podařilo alokovat z prostředků Fondu částku 30 000 000 korun," říká předseda Rady Fondu kinematografie, Ing. Přemysl Šoba.

"Z této částky jsme v rámci letošní druhé tematické uzávěrky rozdělili 20 500 000 korun a z prostředků Fondu bylo aktuálně podpořeno 29 českých kin... Česká republika se také díky naší podpoře v roce 2011 stala jedním ze států Evropské unie s největším podílem digitalizovaných jednosálových kin a že na naši podporu narozdíl od připravovaného (pozn. red. - evropského) podprogramu Media dosáhnou také, respektive především menší kina. Domníváme se, že cílená podpora digitalizace nejen pomohla udržet konkurenceschopnost jednosálových kin vůči multikinům, ale v řadě případů zachránila kina od možného zániku a motivovala některé obecní samosprávy ke zvýšení investic do objektů kin... digitalizace jednosálových kin, která na rozdíl od multiplexů nevybírají za hraní digitalizovaných filmů od distributorů žádné zvláštní poplatky, ve druhém plánu snižuje náklady na distribuci a výrobu především českých filmů a znamená tak do budoucna nepřímou dlouhodobouz podporu také těmto segmentům filmového průmyslu." O devadesáti jednosálových digitálních kinech se může třeba našim sousedům na Slovensku jenom zdát. Za čtyři vlny digitalizace (i anoncovanou pátou) patří Státnímu fondu velký dík. V tomto kontextu nijak nepotěší, že od letosního listopadu dojde k razantnímu snížení příjmů Fondu oproti předchozím letům, protože zmizí jeho hlavní finanční zdroj v podobě odvodů České televize po dobu probíhající digitalizace televizního vysílání. Rada Fondu kinematografie s neklidem konstatovala, že "dosud nebyl stanoven překlenovací mechanismus dofinancování Fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie a doufá v brzké nalezení řešení této situace ze strany Ministerstva kultury ČR."

Naše kina si v rámci EU stojí mezi finskými a maďarskými, ale tuzemská kinematografie se občas dostává do pozornosti „case studies“ světových výrobců kinotechniky, protože studia na Barrandově tvoří zázemí i pro zahraniční filmové zakázky. Společnost Barco se zaměřila na svůj špičkový projektor DP2K-19B, který je platnou posilou vybavení pražské postprodukce CinePost.

Case study, kterou na webu nedávno zveřejnila společnost Barco, si všímá – podle vlastních slov „evropského Hollywoodu“ – filmových studií na pražském Barrandově, jež patří na starém kontinentě k největším i nejstarším: v roce 2013 oslaví už 80. narozeniny. Právě tady sídlí postprodukční společnost CinePost, která disponuje profesionálním AV řetězcem s obrazovým rozlišením až 4K, používajícím od loňského roku DLP projektor Barco DP2K-19B, který charakterizuje mimořádně vysoká svítivost.

Divizní manažer Tomáš Srovnal potřebu této posily vysvětluje: „V roce 2007 jsme byli první českou a dokonce i evropskou společností, která začala používat kompletní postprodukční řetězec s obrazovým rozlišením až 4K. Tehdy byl ovšem výběr technologií u 4K projektorů velmi omezený. CinePost si pořídil projektor s technologii LCoS/SXRD. Zpočátku vše fungovalo, ale přes veškerou podporu, kterou se nám od jeho dodavatele dostalo, už později CinePost nemohl zajistit dokonalou stabilitu a uniformitu obrazu. Potřebovali jsme nový projektor a volba padla na zmíněný model.“ A proč právě Barco? „Věděli jsme, že se jedná o lídra na trhu, který se může pochlubit bezpočtem referencí,“ říká Srovnal. „Slyšeli jsme také hodně o spolehlivosti, výjimečné kvalitě obrazu a kromě toho nám ředitel XCData Jan Konopásek poradil, abychom zkusili Barco. Dobrým důvodem bylo, že naši dva velcí konkurenti v Praze pracují také s projektory Barco. Projektor s technologií DLP má přípravu na upgrade 4K a to jsme potřebovali." DP2K-19B také vyhovuje plátnu se základnou sedm a půl metru, které má CinePost instalované v projekčním sále. „Koloristé a supervizoři potvrzují, že DP2K-19B opravdu zvyšuje produktivitu i kvalitu jejich práce. Mimo to pomáhá nám udržovat nízké provozní náklady díky lampám s nižším příkonem,“ uzavírá Srovnal. Kompletní text (v angličtině) najdete na webu http://www.barco.com/en/reference/4186.

Ještě letos v březnu by si málokterý kinař vsadil na to, že rok 2010 dost možná skončí za poslední „pětiletku“ se svými tržbami na druhé příčce za rekordním rokem 2010. Každopádně třetí čtvrtletí nemá ve sledovaném období konkurenci, i když diváků do kina přišlo o něco méně. Za příznivými výsledky hledejme atraktivní nabídku 3D filmů a zákonitě i vyšší průměrné vstupné.

            Zatímco z počátku letošního roku neměli kinaři v České republice důvod k optimismu, je docela pravděpodobné, že rok 2011 se nakonec svými tržbami zařadí hned za bezkonkurenční rok 2010. Půjde to z velké části na vrub silných filmů, které šly na plátna tuzemských kin v posledních šesti měsících, ať už jde o trháky Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna, Harry Potter a Relikvie smrti - 2. část nebo domácí komedii Muži v naději. Tržby ve 3. čtvrtletí jsou dokonce nejsilnější za posledních pět let, když o 6,24 milionu korun překonaly ty loňské za stejné období. Chodí sice o něco méně diváků - od začátku července do konce září se meziročně jejich počet o 224 tisíc snížil), ale do výsledku výrazněji promlouvá vyšší průměrné vstupné, protože nabídka 3D představení je atraktivnější než v minulosti.

Nejúspěšnější filmy v tuzemských kinech jsou už tradičně dílem české, dílem hollywoodské provenience. Příslovečné výjimky pouze potvrzují pravidlo. Mezi dvaceti komerčně nejsilnějšími tituly v kinech ze zemí celé Evropské unie nebyl jediný ryze evropský snímek. Z pohledu sítě Europe Cinemas, kde jsou kina hrající filmy z EU finančně bonifikována, by obstál pouze koprodukční Harry Potter a Relikvie smrti - 1. část, kde byl tentokrát podíl zámořských studií takový, že je loňský "blockbuster" vnímán jako převážně britský. V TOP 20 figuruje ještě sedm dalších koprodukčních počinů v čele s prvním Avatarem, u kterých však už Hollywood "hraje prim". Zmíněnou dvacítku uzavírá americko-čínská akční podívaná Karate Kid, na kterou v zemích EU dorazilo celkem 8 141 197 diváků. Vůbec nejúspěšnější evropský film loňského roku, francouzská komedie Les petits mouchoirs měla návštěvu "pouze" 5 401 353 diváků.

Ve 3D se už v celovečerních hudebních filmech úspěšně předvedli třeba U2 nebo Flatleyho taneční show Lord Of The Dance a po Irech míří do kin i neméně slavní Američané. Metallica se představila mimo komodity videa a optických disků už v červnu roku 2004 dvouhodinovým dokumentem Metallica: Some Kind Of Monster, který se dostal i mezi tuzemské premiéry. V některých našich digitálních kinech se stejná formace objevila s dalšími metalovými ikonami Anthrax, Megadeth a Slayer v rámci přenosu koncertu The Big Four z bulharské Sofie loni v létě. Jméno chystaného 3D filmu ani jeho název zatím nejsou známy, Metallica však jako producentku oslovila Charlottu Huggins, která pomáhala na filmový svět kupříkladu akční 3D fantasy Cesta do středu Země.

Zvukový formát Dolby Surround 7.1, jehož loni na jaře uvedl pixarovský „blockbuster“ Toy Story 3: Příběh hraček, se už zabydlel ve 2 1000 kinosálech a namixováno je v něm více než 40 filmů. „Udičku“ dalším zájemcům o modernizaci, která pro digitální kina nepředstavuje výraznější náklady, nahodil probíhající veletrh ShowEast na Floridě. Hollywoodská studia zde anoncovala chystané novinky. Kromě snímků, jež alespoň zatím v tuzemském plánu premiér nefigurují, s Dolby Surround 7.1 počítá kupříkladu další díl akční ságy Mission Impossible: Ghost Protocol (15. 12.), bohatá bude samozřejmě nabídka produkce s etiketou Walta Disneyho, akční sci-fi Ocelová pěst (10. 11.), loutkoví Muppeti (12. 1.) nebo Spielbergovo drama Válečný kůň (23. 2.). Uváděné termíny odpovídají českým premiérám, zvláště „disneyovky“ stihne nenasytný americký trh ještě do konce roku 2011.

JAK NA TO?

Snížit provozní náklady by rádo dvanáct kin z tuctu. Pro začínající digitální kinaře může být lákavá představa členství v síti Europe Cinemas, finančně podporující kina, promítající evropské filmy. Proč nespojit příjemné s užitečným, když jsme koneckonců všichni Evropané, že? Má to háček, respektive – několik háčků. Být v provozu šest měsíců a mít v sále alespoň 70 sedaček není fatální. Ovšem i když se kino na menším městě tak tak dostane na hrací plán sedm dnů v týdnu, nemusí mít vyhráno. Další, pro někoho likvidační podmínky jsou odehrát nejméně 520 představení v ročně a za stejnou dobu vykázat minimálně 20 000 platících diváků.

Že to pořád není problém? Konečně se dostáváme k meritu věci. V případě jednosálového kina musí minimálně 25 % tvořit zahraniční evropské filmy (tedy nikoli české). Tady je ovšem kámen úrazu. Na špici žebříčku nejúspěšnějších filmů v našich kinech za rok 2010 byla trojice Ženy v pokušení, Avatar a Kajínek. Z ní by do požadovaných procent nezapadal jediný snímek, protože Avatar je sice britsko-americkou koprodukcí, ale evropský podíl je menšinový. Situaci by loni zachránily leda snímky Harry Potter a Relikvie smrti – 1. část a Robin Hood, na nichž zámořská studia participovala méně než z poloviny. Mimochodem, oba patřily v kinech v zemích EU v roce 2010 mezi nejúspěšnější: na Harryho Pottera dorazilo 31 275 121 diváků, na Robina Hooda o 18 milionů méně. Francouzskou komedii Les petits mouchoirs (na ilustračním foto), která se na plátna českých kin vůbec nedostala, vidělo jako třetí nejúspěšnější evropský film 5 401 353 diváků – a vzhledem k tomu, že Francie má z celé Evropy v kinech nejvyšší návštěvy i tržby, vesměs na domácí půdě. V praxi by velká česká kina mohla nahánět diváky na hollywoodských blockbusterech a evropské filmy hrát pro poloprázdné sály, aby inkasovala až 15 000 euro. Zavání to sociálním inženýrstvím i protekcionářstvím velkých evropských kinematografií. Praktický význam pro malé kina v České republice je nulový.