DIGITAL CINEMA NEWS 10 / 2010

AKTUALITY

Stejně jako větru a dešti nelze poručit ani sněhu, ale druhý Digital Cinema Meeting proběhl ke spokojenosti všech zúčastněných, i když se někteří přihlášení na poslední chvíli kvůli počasí museli omluvit. Zazněly však veškeré informace o technických novinkách, budoucnosti „pětatřicítek“ či rozlišení 4K i návratu kinoreklamy do jednosálových kin.

Nové tradici setkání digitálních kinařů i další odborné veřejnosti tentokrát vůbec nepřálo počasí a kvůli sněhové kalamitě na území velké části republiky nedorazila jak řada přihlášených, tak i někteří přednášející, ale akce, která probíhala v Lounech v prostorách kina Svět a restaurace Černý kůň, se přesto vydařila a v přeházeném pořadí zazněla většina příspěvků. Všichni účastníci tak mají povědomí o novinkách mezi kinoprojektory Barco, Christie Digital a NEC nebo servery Dolby, Doremi a Qube kompletní. Ostře sledovaný byl také blok o budoucnosti filmové distribuce, konkrétně už poněkud přesluhujících kopií na "pětatřicítkách" i perspektivách rozlišení 4K (bližší podrobnosti si můžete přečíst v samostatném příspěvku o kousek vedle), nad kterým měl patronát Bontonfilm jako distributor s největším podílem na filmovém trhu, ale příznivý ohlas měly třeba i příspěvky o nastupujícím zvukovém formátu Dolby Surround 7.1 nebo comebacku reklamy v jednosálových digitálních kinech. Témata z kuloárových debat jsou pro krátkou reportáž nepřenosná, ale velice často se týkala alternativního obsahu, především hudebních přenosů i záznamů. Držme si navzájem palce, aby se počasí do poloviny února 2011 umoudřilo, protože na programu další velké akce se intenzívně pracuje. Podrobnosti se dovíte v nejbližších týdnech opět v rubrice aktualit.

Digitální budoucnost našich kin dostává stále ostřejší kontury. Ceny distribučních kopií na 35 mm jsou sice na svém historickém minimu, přesto jim už zvoní hrana. Až se filmová studia ujistí, že za podstatným dílem tržeb stojí digitální kopie DCP, nebudou se s přípravou drahých produkčních masterů namáhat. Kina, která přežijí, nebudou analogová. Za rok možná, za dva určitě.

            I když je nad slunce jasné, že budoucnost kinematografie je digitální a distribuční kopie na filmovém pásu o šířce 35 mm se stále více přežívají, český stát si zvykl, že na digitalizaci kin ve městech a obcích ze svého sešněrovaného rozpočtu nevydá přímo ani korunu. Dotace se zatím přilévají výhradně ze Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, kde se jeho Rada v roce 2009 s velkou prozíravostí rozhodla řešit hromadný přechod tuzemských kin na digitální technologii bez dalších odkladů.

Už předloni došlo na dva mimořádné granty pro technický rozvoj, mnohem známější spíše jako první a druhá vlna digitalizace kin, ve kterých Rada fondu dohromady rozdělila mezi 35 žadatelů částku 37 milionů korun. V uplynulém roce 2010 následovala třetí vlna digitalizace, kdy bylo mezi 29 subjektů rozděleno 21 900 000 korun a společně s granty, které směřovaly hlavně do vlastní výroby filmů, se svezlo ještě jedno kino, které na digitalizaci získalo částku 1 250 000 korun. O čtvrté vlně pro letošní rok se v kuloárech hodně mluví, ale v tuto chvíli ještě není nic jistého. Matematika je ovšem neúprosná a na výpočet i analýzu stávající situace si vystačíte s velkou násobilkou a selským rozumem.

            Zdroje zmíněného Státního fondu se průběžně obnovují, ale určit nejsou bezedné. „Pětatřicítky“ budou letos určitě, příští rok možná, ale potom u většiny filmů skončí. Nedigitalizovaných kin v České republice v tuto chvíli zbývá více než tři stovky. V řadě lokalit zřejmě místní jednosálové kino skončí, ale i tak zbývá pro systémové integrátory, které přestavbu kin provádějí, velký kus práce. Kdo však technologický „upgrade“ zaplatí? Státní kasa to nebude a možnosti fondu, kde končí nejen po koruně z každé prodané vstupenky do kina, ale také poplatky za vysílací práva balíku filmů z domácího „zlatého fondu“, jsou omezené a jednoduchou úvahou uspokojí tak jednoho žadatele z deseti.

            Investice do digitálního kina není nezajímavá ani pro místní podnikatele, kteří mohou být „na svých“ v horizontu tří až čtyř let a pak si užívat zasloužený pocit rentiérů. Města a obce prostě musí začít hledat zdroje na komunální úrovni. Na strategické rozhodnutí však radnicím nezbývá mnoho času. Zvláště velké digitální projektory představují celosvětově úzký profil a jejich dodací lhůty jsou v nejlepším případě několik měsíců… Jinak se taky může stát, že se starostové budou za zrušené kino svým voličům zodpovídat třeba právě v době další předvolební kampaně. To už ale bude pro všechny pozdě.

Díky společnosti XCData se počet našich digitalizovaných sálů před koncem roku přiblíží číslu 130. V Trhových Svinech připadá v Kulturním domě premiéra na 2. svátek vánoční, den poté následuje kino Panorama v Kyjově a od 29. prosince splňuje specifikaci DCI i digitální kino v žateckém Městském divadle, kde už dlouho přenášejí opery z newyorské MET, ale technologie zatím odpovídala standardu E-Cinema.

            Společnost XCData se jako jeden ze dvou největších systémových integrátorů zaslouží o to, že počet zdigitalizovaných sálů se v České republice ještě před koncem roku 2010 přiblíží magickému číslu 130. V Trhových Svinech to v místním Kulturním domě (na snímku) stihnou ještě na Vánoce, když tamní kino začíná na 2. svátek vánoční 3D projekcí filmu Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka. Den poté, tedy 27. prosince, otevírají stereoskopickou projekcí Avatara v Kyjově, a od 29. prosince splňuje specifikaci DCI rovněž naše čtvrté nejstarší digitální kino v Městském divadle v Žatci, kde sice už dlouho přenášejí v HD rozlišení představení z newyorské Metropolitní opery, ale technologie doposud splňovala pouze nižší standard E-Cinema.

Evropská komise má studii, jak filmům ze starého kontinentu zajistit podíl na nových digitálních platformách. Věřme, že zůstane u doporučení, protože o konkurenceschopnosti evropského kulturního sektoru má smysl hovořit tehdy, obstojí-li ve volné soutěži filmaři. Při pohledu na webu UFD zjistíte, že o žebříček Top 20 se dělí sedm českých filmů se třinácti americkými. Podobné rozložení národních kinematografií a hollywoodské produkce platí i v jiných zemích EU.

            Společnost KEA a francouzská škola MINES ParisTech vypracovaly společně pro Evropskou komisi v rámci Digitální agendy pro Evropu studii Multi-Territory Licensing Of Audiovisual Works In The European Union, která přináší doporučení, jak evropským filmům zajistit podíl na nových digitálních distribučních platformách, tedy jak umožnit evropským audiovizuálním společnostem vytěžit v rámci regulačních a podpůrných nástrojů EU z přechodu k digitalizaci maximum. To je jistě chvályhodné, ale cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. O konkurenceschopnosti evropského kulturního sektoru má smysl mluvit jen tehdy, jsou-li konkurenceschopní filmaři. Latiníci znají rčení „vox populi, vox dei“ („hlas lidu, hlas boží“). V aktuálním žebříčku Top 20 na webu Unie filmových distributorů najdete sedm filmů českých a třináct amerických. Snažit se implementovat do programu kin, který i ve většině dalších evropských zemí stojí na dvojbloku národní a zámořské produkce, snímky dalších zemí, jejichž předností nemusí být kvalita, ale pouhá příslušnost ke starému kontinentu, není zrovna šťastné. Řada dříve narozených se ještě upamatuje na éru před listopadem ‘89, kdy filmy z bývalého „tábora míru“ kino muselo hrát, pokud se sešlo aspoň pět platících diváků. Držme si palce, ať volnou ekonomiku nepřidusí nějaká protekcionářská legislativa. Více k tématu najdete zde

http://www.mediadeskcz.eu/cz/novinky/zobrazit/325-studie-multi-territory-licensing-of-audiovisual-works .

P. F. 2011

Jménem Unie digitálních kin Vám přejeme krásné Vánoce a do nového roku 2011 hodně zdraví, štěstí a v neposlední řadě silných filmů, na které budete mít u pokladen fronty.

20/12/2010